pátek 20. dubna 2018

Anne Tylerová - Špulka modré nitě

Milý čtenářský deníčku,

když je kniha nominována na Man Booker Prize a spoustu dalších, čtenář od ní očekává určitou kvalitu a jedinečnost. Špulka modré nitě mě v tomhle strašně zklamala!

zdroj: goodreads.com

Mělo jít o rodinnou ságu z USA odehrávající se v druhé polovině 20. století. Teď koukám na Šílence z Manhattanu, tak jsem si říkala, že mi to poskytne další pohled na podobnou dobu. Jenže, deníčku, to by autorka musela aspoň trochu popisovat, co se zrovna ve světě děje. Tylerová se rozhodla soustředit výlučně na jednotlivé osoby, které okolní svět v podstatě neovlivnil. Jistě, je tu pár detailů jako hipísácké svatební oblečení, strach o příbuzného po útoku na Dvojčata a zmíněna je i nějaká ta ekonomická krize, ale vše je tak okrajové, že to skoro ani nestojí za pozornost. Navíc tak tři čtvrtě knihy se odehrávají v současnosti.

Autorka se snažila vylíčit naprosto průměrnou rodinu, které se po celou dobu nic zvláštního nestane. Což se jí rozhodně povedlo. Ale já se ptám, kdo by o takové rodině chtěl číst? Sice tu je jistý rodinný konflikt kolem života jednoho ze synů, ale mě to vůbec nezajímalo. Ten syn byl prostě hovádko boží, pro všechny bylo pohodlnější nechat všechno tak nějak plynout a nic neřešit.

Nuda, nuda, šeď, šeď. Dokonalý popis tohoto románu. Trochu mě bavil příběh nejstarší generace, jak mladičká Linnie uhání mnohem staršího Juniora, který o ní vlastně nemá zájem, ale nakonec spolu prožijí celý život. Naopak seznámení Reda a Abby bylo tak nudné, že si z něj po týdnu od dočtení nedokážu vybavit jediný detail.

Nechci dávat jen jednu nebo dokonce žádnou hvězdičku, protože určitě existují lidé, kterým se kniha bude líbit a kteří si z ní i něco odnesou. Není napsaná špatně a charaktery jsou velmi uvěřitelné. Ale mně její přečtení vůbec nic nepřineslo.

Závěrečné hodnocení: 

Robert A. Heinlein - Dveře do léta

Milý čtenářský deníčku,

v březnu jsem poslouchala krásnou knížku Dveře do léta. Autor ji napsal v padesátých letech a odehrává se v letech 1970 a 2001.Typická fabulace na téma, co se stane za pár let, okořeněná tím, že tehdejší budoucnost už je vlastně minulostí. A do toho to cestování časem...

zdroj: audiolibrix.com

Hlavním hrdinou je talentovaný vynálezce, který se nebojí své nápady realizovat a doufá, že mu vydělají na živobytí. Ničím se neliší od mladého Jobse či Gatese a jeho úspěch by byl podobně oslnivý jako ten jejich, kdyby ho nepodvedli jeho dva spolupracovníci. Unikne z jejich spárů tím, že se uloží k ledovému spánku a nechá se znovu probudit o třicet let později.

Zbytek knihy pátrá, co se stalo v době, kdy spal, a jak získat co nejvíc svého majetku zpět nebo aspoň začít znovu vynalézat v době, kdy veškěré jeho znalosti jsou staré třicet let. Nebudu už nic dalšího prorazovat, protože celkový vývoj událostí je docela překvapivý a kniha by ztratila kus ze svého kouzla, kdyby ho člověk znal předem.

Mnohem důležitější jsou ale dobové detaily, které hlavní hrdina popisuje. Jeho hlavním cílem je kontrukce univerzálních pomocníků. Začne domácností, pak ho napadne, že by ulehčil práci rýsovačům výkresů a přemýšlí i nad automatickým zapisovatelem diktovaného textu. Zdá se neuvěřitelné, že spoustu těchto věcí už máme, i když překvapivě domácnost poněkud ustrnula v minulosti a kromě robotických vysavačů se žádná revoluční novinka od padesátých let snad neobjevila.

Co se týká interpretace knihy, ta se mi zdála dokonalá. Otakar Brousek ml. má velmi příjemný hlas, příběh je vyprávěn se správnou, tak trochu kočičí, rozvážností a výborně se mu povedl hlas proradné Belle.

Závěrečné hodnocení: 

středa 11. dubna 2018

John Green - Sněží, sněží

Milý čtenářský deníčku,

po hororové Soli moře jsem si musela oddechnout. Sáhla jsem po Sněží, sněží, tedy knížce se třemi romantickými vánočními příběhy. Nic výjimečného, ale svůj účel splnily dokonale.

zdroj: goodreads.com

Všichni tři autoři popisují události v jednom městě, o jedněch Vánocích, kdy přišla šílená sněhová bouře. První je o holce, která uvízne ve vlaku na cestě za prarodiči a nečekaná překážka ji nakonec navede k opravdové lásce. V druhé si při cestě zasněženým městem hlavní hrdina uvědomí, že pravá láska je blíž, než se zdálo, a v poslední se malé prasátko a stará paní stanou strážnými anděli jednoho skoro rozpadlého vztahu.

Deníčku, jestli se ti chce pod tíhou slaďoučkých klišé zvracet, prosím, zde je kyblík \_/. Nic jiného v povídkách nebylo, jen spousta amerických zvyků, praštěných puberťáků a mraky sněhu. Povídky byly napsané čtivě, nechyběl humor a šťastný konec. Občas to ale člověku stačí, takže nebudu to dál rozpatlávat, dávám tři hvězdy a posouvám se zase k něčemu hodnotnějšímu.

Závěrečné hodnocení: 

Ruta Sepetysová - Sůl moře

Milý čtenářský deníčku,

až budu mít zase ten hloupý nápad číst na mateřské něco z druhé světové války, prosím, zastav mě! Zvlášť, když je jedna z hrdinek těhotná, porodí a o maličké novorozeně bojuje v nelidských podmínkách. Strašnější horor si teď prostě neumím představit. A přesně o tom Sůl moře (mimo jiné) je.

zdroj: goodreads.com

Příběh sleduje osudy čtyř lidí, kteří se přimotali k operaci Hannibal, tedy k přesídlení civilistů na konci druhé světové války z Východního Pruska do Německa. Zdravotní sestra, která se viní ze smrti své sestřenice, archivář, který skrývá tajemství slavné Jantarové komnaty, těhotná Polka, která nemá kam jít a retardovaný vojáček trpící představou, že je pro Hitlerovo vítězství nepostradatelný.

Všichni se po nekonečném strádání nalodí na Wilhelma Gustloffa, který je potopen sovětskou ponorkou. Na jeho palubě se nachází přes deset tisíc lidí a jen desetina z nich se zachrání. Autorka strávila spoustu času sbíráním materiálů a povedlo se jí vykreslit neuvěřitelně podrobný obraz nejstrašnější námořní tragédie v historii.

Ze začátku mě iritovala délka kapitol. Každou vypráví jiná ze čtyř postav a skoro nikdy nejsou delší než dvě strany. Postupně jsem si ale zvykla a zaujalo, jak autorka zvládla na malém prostoru vykreslit takovou spoustu postav a přeměnila statistiky z Wikipedie na pestrou paletu osudů. V doslovu se navíc člověk dozví, že spousta detailů byla inspirována skutečnými příhodami lidí, kteří tragédii prožili.

V zásadě by mohlo jít o obyčejný, historický román z doby války. Tím, že popisuje méně známou, ale přitom důležitou událost, by možná zaujal více čtenářů než je obvyklé. Autorčin mistrovský styl a důkladné studium události z něj činí něco víc.

Závěrečné hodnocení: